Kotvení nábytku ke zdi

Koupili jste si novou komodu nebo skříň a přijde vám zbytečné kvůli kotvení vrtat do zdi. Zvlášť, když nový kus nábytku nevisí, ale stojí pevně na nožkách na podlaze? Mějte se ale na pozoru. Zvlášť pokud máte malé děti. V tomto případě není kotvení nábytku ke zdi jen nudnou formalitou, ale doslova povinností.

Pro děti je nábytek jen další překážka, kterou musí při hře překonat. Knihovna může pohodlně sloužit jako žebřík, šatní tyč jako nejlepší houpačka pod sluncem a komoda jako schody, po kterých se děti dostanou na vyšší police nebo k těm báječným obrázkům na zdi. Nikdo nechce, aby se vám doma stala nějaká nehoda. Proto se kotvení nábytku věnujte opravdu důkladně. Převržená knihovna nebo prádelník mohou dítě opravdu vážně zranit.

Co je příčinou převrácení nábytku

Převrácený nábytek může mít několik příčin. Nejnebezpečnější je právě zmiňovaná hra dětí. Avšak něco takového se může stát i dospělým. Pokud v komodě něco hledáte a otevřete tak všechny zásuvky najednou, změní se celkové těžiště nábytku a může se na vás velice snadno převrhnout. Stejně jako pokud vstáváte ze země a vysunutá zásuvka vám slouží jako opora. Svoji roli ale může hrát také umístění těžkých věcí do čela zásuvek, nerovná nebo vyloženě šikmá podlaha případně měkký koberec.

Co tedy s tím?

Řešení je jednoduché — nábytek přivrtejte ke zdi. Nelitujte další díry ve stěně, zvlášť, když ji můžete velice snadno zamáznout trochou sádry nebo tmelem. Bezpečnost a zdraví by mělo být vždy na prvním místě.

Vrták SDS-plus dvoubřitý pro vrtací kladiva	Vrták příklepový do betonu s válcovou stopkou

A jak nábytek správně ukotvit?

• Většina nábytku je už od výroby buď konstrukčně uzpůsobená tak, abyste jej mohli snadno přidělat ke zdi, nebo je kotvení součástí balení. Výrobce s tím zkrátka počítá. Pokud budete kotvit starší nábytek, který na to není připravený, budete stát před obtížným dilematem. Buď skříňku přišroubujete ke zdi zadní stranou (a to jen v případě, že jsou záda robustní), nebo si koupíte speciální nábytkové kování k tomu určené. Ať tak nebo tak, vrtání do nábytku se nevyhnete.
   
• Dalším krokem je výběr správného kotvícího materiálu. Na většinu kotvení v domácnosti postačí plastové hmoždinky. Pokud vás čeká běžné kotvení do různých stavebních materiálů, vybavte se univerzálními hmoždinkami, které zvládnou jak rozepření v plných materiálech, tak uzlování v dutých nebo deskových stavebních materiálech.
   
• Pokud si nejste jistí, jakou kombinaci hmoždinky a šroubku nebo háčku zvolit, nechte si poradit odborníkem nebo si kupte celou sadu. Taková sada vás možná přijde o pár korun dráž, ale budete mít jistotu, že jde o vyzkoušenou a zároveň nejlepší kombinaci.
   
• Pokud máte připravený nábytek, kotvící materiál, ještě si připravte vrtačku s vrtákem vhodným k vašemu zdivu, kladivo a šroubovák.

  	​Vrták univerzální ARTU PROFI s válcovou stopkou

  
   
• Nezapomeňte, že pokud máte zdi z dutých cihel, nepoužívejte příklep. U tohoto zdiva hmoždinka zpravidla drží pouze za vnější omítku, což nezaručuje velkou nosnost. Ke správnému kotvení si dopomozte ještě chemickou maltou. Při vrtání do cihel použijte vrták do zdiva s tvrdokovovým břitem.
   
• Při vrtání nejprve zvolte menší průměr vrtáku a otvor si předvrtejte. Až v dalším kroku použijte potřebný průměr vrtáku.  Otvor by neměl být příliš široký, hmoždinka by neměla jít zasunout příliš snadno, ale až po poklepání kladivem.
   
• U betonového zdiva se můžete pořádně zapotit. Může se stát, že vrtačka s mechanickým příklepem nebude dostačující. Sáhněte tedy po vrtačce s pneumatickým příklepem. Uvidíte, že vyvrtáte díry do betonu raz dva.
   
• Ve všech případech je potřeba vyvrtaný otvor zbavit nesoudržných částic vysátím nebo vyfoukáním. Při aplikaci chemické malty se dokonce používá speciální kartáček. Pokud na stěnách otvoru zůstanou malé částice materiálu, snižuje se pevnost kotvení.