Mikrovrtáky jsou speciálním druhem vrtáků, které se používají pro přesné vrtání velmi malých otvorů zejména do kovu. Tyto vrtáky mají velmi malý průměr, který je obvykle menší než 1 mm a vyrábí se z karbidu, kobaltové oceli nebo diamantu. Materiály, ze kterých se vrtáky vyrábějí, jim propůjčují vysokou tvrdost a odolnost při vrtání. Ze všech jmenovaných se nejčastěji používá karbid, což je slitina uhlíku a kovu. Karbidové mikrovrtáky mají vynikající výdrž, ale svou životností nepředčí mikrovrtáky z diamantu, které jsou mnohem trvanlivější, ale také mnohem dražší.
Mikrovrtáky na operačním stole i ve strojírenství
Mikrovrtáky se používají v mnoha různých průmyslových odvětvích, včetně strojírenství, elektrotechniky, zpracování kovů. Své uplatnění nacházejí ale i v medicíně. V elektrotechnice mikrovrtáky najdou své využití při vrtání otvorů pro montáž elektronických součástek. V medicíně se používají pro vrtání malých otvorů například v kostech nebo pro chirurgické účely. V oblasti strojírenství a zpracování kovů se zase používají pro vrtání otvorů do různých kovových materiálů. Jsou používány i v modelářství.
Věděli jste, že nejtenčí mikrovrták na světě má průměr pouhých 0,001 mm? Je tak tenký, že ho lze použít k vrtání otvorů v lidských buněčných membránách.
A jakou nabídku mikrovrtáků jsme pro vás připravili?
|
|
Další zajímavostí je, že mikrovrtáky byly vynalezeny v 60. letech 20. století. Původně se používaly v kosmickém průmyslu pro výrobu malých a lehkých součástek pro kosmické lety.
Jak se s mikrovrtáky pracuje?
Mikrovrtáky se používají s ručním nebo stolním vrtacím strojem. Jde o práci velmi pečlivou a precizní, protože mikrovrtáky jsou velmi křehké nástroje, které se mohou snadno zlomit. Při vrtání se většinou volí nižší rychlost vrtání a pokud možno konstantní tlak.
Práce s mikrovrtáky je velmi delikátní a vyžaduje trpělivost a praxi. Proto se s mikrovrtáky při běžných kutilských činnostech běžně nesetkáte. Jsou však běžnou součástí moderního průmyslu, výzkumu a mají své uplatnění i ve zdravotnictví.